O knize: 2017 / "...Jakov Saulovich se při vzpomínkách usmál s úsměvem tříletého dítěte a láskyplně pohlédl do tváře Grigorije Evseeviče. Nemohl se na Zinovjeva dívat nevlídně, protože tento pompézní a arogantní typ, jehož moc nad lidmi se kdysi zdála neotřesitelná a bezmezná, dokázal tuto moc ztratit a upadnout do naprosté bezvýznamnosti. Jeho hlavní chybou, nebo ještě lépe zločinem, bylo, že nešířil rudý teror v čase a prostoru a omezoval se na několik stovek představitelů kdysi vysoké společnosti v Petrohradě. Ale měl příležitosti k šíření, na to byli lidé, ta chvíle plně odpovídala duchu a potřebám doby, ale zvítězila zbabělost a Agranov se nemohl na Zinovjeva nevlídně dívat také proto, že byl nyní ve svém rukou, mohl se mu pomstít za jeho zbabělost, nerozhodnost a hloupost, díky nimž se Stalin dostal k moci a všechny a především Židy dostal do nejednoznačné pozice. Nyní si můžete hrát se svou obětí, předvádět herectví a cokoli chcete, abyste si naplno užili hrůzu, která objímá bezvýznamnou duši bývalého vládce Petrohradu a jeho okolí.…»